"Už je to tak, jsi vyšinutý potrhlík. Ale něco ti řeknu, to ti nejlepší jsou." Alenka v říši divů

Na velikosti nezáleží. Prý.

30. května 2017 v 17:03 | Šklíba |  Mňoukání se Šklíbou
Ne velikosti nezáleží prý. No, jak se to vezme. Dneska jsem byla nakupovat a zjistila jsem, že záleží...


Všude po tom příšerným obchoďáku chodily samý vychrtliny( vůbec teď nežárlím....). Všechno oblečení bylo jak pro jedenáctiletý holky. Jestli jsem si doteď nemyslela, že nejsem nějak moc tlustá, tak bych si to myslet mohla.

Dnešní společnost hrozně podléhá kritice podle prvního dojmu. Nikoho nezajímá, že slečna, která má třeba pár kil navíc a je trochu kulatější (samozřejmě teď nemluvím o nadváze, která by mohla být zdraví nebezpečná), může být vtipná, milá a ochotná komukoliv a bez žádání pomoci. To se prostě teď nenosí. Ovšem záleží, v jaké společnosti se pohybujete.

Když jsem byla malá, babička o mně mluvila jako o vychtrtlině a vůbec, jak jsem vlastně ošklivý děcko.Moje babička je fakt"milý" člověk totiž. A tak se pustila do vykrmování. A v šesté třídě jsem vážila šedesát kilo. Což bylo podle všech moc. Tenkrát jsem ještě neuvažovala, že by to bylo špatně, bylo mi to celkem jedno. Zbytek základky jsem poslouchala, jak jsem tlustá. Ale radši jsem zatnula zuby a v duchu je poslala někam.

Ale pak je doba, kterou určitě všichni známe. Jednou se nám ta pracně udržováná zeď z nervů jen tak zhroutí. A ono to jde ještě líp, když každá druhá holka, kterou potkáte je tenoučká jak proutek a ty šortečky, který má na sobě, byste měli jako tanga.

Má to vůbec cenu se kvůli tomu trápit? Vdyť mi přece může být jedno, co si o mně ostatní myslí. Ono se to ale lehčeji řekne než udělá. Moje pevná vůle totiž není vlastně moc pevná. Ano, teď mluvím o asi devadesáti pokusech o to, abych do jara zhubla. Nebo aspoň do léta. A to prosím nejím moc a ani bych neřekla, že bych se nehýbala. Prostě se mě ty špíčka drží zuby nehty.

Ale tímhle článkem jsem nechtěla rozebírat moje marný pokusy o hubnutí. Chtěla jsem říct, že je vážně nefér, když kolikrát slyším takový ty kecy typu: " podívej se na to tlustý prase. Ta/ ten musí celej den jen žrát." A že už jsme něco podbnýho slyšela. Díkybohu, naštěstí ne o sobě. Nějaký takový človíček tohle jen tak prohodí, protože on přece vypadá dokonale, ale toho druhýho to neskutečně raní. A ne každý nad tím mávne rukou.

Vaše Šklíba
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama