15. května 2017 v 20:31
|
Znáte ty chvilky, kdy jste jenom vy a nemusíte si tak dávat pozor na to, co děláte nebo říkáte? Nikdo nekontroluje, zdá tričko ladí s ponožkami nebo zda chodíte celý den v pyžamu. Nezáleží, zdá máte perfektní účes nebo mluvíte jako dlaždič.
Nikdo není v dohlednu a vy tak můžete dělat cokoliv. Běhat, skákat a ječet jako šílenec. Nikdo vás nemůže soudit a poukázat na slušné vychování. Můžete zpívat přes celý dům, tančit a kroutit se před zrcadlem nebo stavět bunkry, jako když jste byli malí.
Každý by aspoň jednou měl takovou chvilku zažít. Celý den si sám lenošit v pyžamu, pouštět film za filmem, jíst oblíbené jídlo a nachvíli prostě vypnout. Neřešit zda mi to sluší a nesluší, zdá se to má a nemá nebo jestli je to v souladu s morálními zásadami.
Pamatujete na ty chvilky v dětství, kdy taková chvilka byla pořád? Udělali jste něco trošku nemravného, ale u dětí to bylo roztomilé a chválilo se. Například když jste si říhli po mlíčku. I to bylo součástí dětství.
Někdy se mi ale zdá, že už to není jak to bývalo. Dětem se třeba omlouvalo trošku špinavé oblečení, protože to bylo děti a děti si hrají. Ale už vznikají i petice, aby děti ve školce nechodili ven. Nejsou to moc velké nároky na pouhopouhé dětičky, co si chtějí hrát?
Čím víc člověk roste, tím potřebnější taková chvilka je. Najít si pár minut, ve kterých se budete chovat jako tak trošku neandrtálec, ale nechápejte mě špatně. Ono se pak podle mě člověku uleví a dokáže zase dodržovat striktní pravidla chování.
Co si myslíte vy? Máte takovou chvilku? A co děláte? :)
Váš Kloboučník :)
Já si takhle minimálně jeden den v měsíci udělám. Říkám tomu můj filmday ! Jak sama píšeš člověk potřebuje občas vypnout a v posteli v pyžámku a s nějakým dobrým jídlem to jde nejlepé !!