"Už je to tak, jsi vyšinutý potrhlík. Ale něco ti řeknu, to ti nejlepší jsou." Alenka v říši divů

1...2...3...Prokrastinace jde

20. října 2017 v 17:57 | Šklíba |  Mňoukání se Šklíbou
Maturita. Maturita. Maturita.
Tak ošklivácký slovo. Obvzlášť, když mi skoro klepe na dveře. Každý den o ní poslouchám, každý den se jí bojím a každý den si přeju, aby byla za mnou. Hodně daleko.

Všichni už šílí. Učí se od rána do večera, čtou povinnou četbu, vypracovávají otázky do odborných předmětů. Já jsem zatím přečetla tři stránky z Na západní frontě klid, Petra a Lucii a sestavila si svůj seznam četby. Heh, asi bych vážně měla začít něco dělat.

Ale pak přijde jedna moje známá, zaklepe mi na rameno a řekne: " Proč by ses měla učit, když se ti do toho tak hrozně moc nechce? Běž radši udělat támhleto a tamto, stejně to už tak dlouho odkládáš." A já jdu a udělám to.
A tak mám uklizený pokoj, dvakrát vybraný kočičí záchodek, vyvenčenýho psa, nakrmený morčata a je večer a to už jsem zase moc unavená.

Říkám si, že se začnu učit zítra. Ale tak to jde každý den. Teď jsem měla dva týdny praxi. Fajn, to budu brzo doma, kouknu se aspoň na tu anglinu, bude zkoušet z témat. Ani jsem to neotervřela.

Bavila mě praxe. I když jsem se skoro ani nezastavila a občas něco zkonila, bavilo mě sedět v knihovně za výpůjčním pultem, povídat si s lidma, odhánět malý děti od hasičáku a řešit proč ten počítač zase nejede. Někdo má vysoký cíle, mně by stačilo se doživotně zahrabat v naší městské knihovně.

Všichni mi říkají, že budu jednou s láskou vzpomínat na školu a na učení. Že se budu chtít vrátit. Ale to už mi říkali u základky a nevrátila bych se ani za zlatý prase. Nemám ráda školu. Ten stres kolem toho. Všichni to moc řeší, ať už jde o maturitní předmět a nebo pitomej tělocvik. Vím, že po tomhle se mi rozhodně stýskat nebude. Určitě po tom hezkým, to jo, ale po učení, E-eee.

V pondělí to začne. ZKoušení z češtiny, angličtiny, dva odborný. Nestěžuju si, nemám to nejtěžší, ale mám pocit, že mě to svazuje a škrtí. O praxi jsem si připadala volná a chodila jsem tam ráda. Těšila jsem se.

Bohužel, prvně musím nějak doklepat tu školu...

Třeba na tuhle dobu budu jednou s láskou vzpomínat.

Vaše Šklíba ♥
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama